Křesťanský sbor v Bohumíně - Křesťanský sbor Bohumin

Křesťanský sbor Bohumín
Přejít na obsah

CESTA, PRAVDA A ŽIVOT...

„Místo, kde uchopíme a otevřeme. Místo, kde uchopíme biblické myšlenky pro praktický život a kde se otevíráme Božímu formování."


 

KDO JSME?
Křesťanský sbor v Bohumíně je součástí církve Křesťanské sbory, která je státem uznanou a registrovanou protestantskou církví. Křesťanský sbor v Bohumíně je, z celkového počtu více než padesáti Křesťanských sborů, nejstarším fungujícím sborem v České republice. K Večeři Páně se zde věřící poprvé sešli 4. června 1911 během návštěvy bratra Fritze Kocha z Berlína. Pro veřejnost byl sborový dům otevřen o rok později 22. 9. 1912.

Křesťanské sbory v České republice navazují na českou i světovou reformaci, konkrétně na probuzenecké hnutí 18. a 19. století, jež vyústilo ve vznik „svobodných“, na státě nezávislých církví. Křesťanské sbory vycházejí z duchovního dědictví tzv. „plymouthských bratří“ (Plymouth brethren - podle jednoho z míst vzniku: Dublin, Bristol, Plymouth; vše před r.1830) ve Velké Británii a „bratrského hnutí“ (Die Brüderbewegung; v polovině 19.století) v Německu. Ještě v 19.století se toto hnutí vnitřně diferencovalo (ve Velké Británii r.1848) na otázce přístupu k věřícím ostatních církví. Tak vznikly dvě samostatně se vyvíjející větve bratrského hnutí: „otevření bratří“ a „uzavření bratři“. Vznik „Křesťanských sborů“ na území dnešní ČR spadá do roku 1909. Je spojen s misijním působením „otevřených bratří“.

Bratrské hnutí jakožto celosvětové společenství nezávislých církví (sborů) odvozuje svůj název od bratrského způsobu uspořádání a vedení bohoslužebných shromáždění. Opírá se přitom o slova Ježíše Krista z Matoušova evangelia: 23,8-12: „...neboť máte jediného mistra a vy všichni jste bratři.“

V jednotlivých zemích pak nesou samostatné sbory nebo jejich volné svazy různé názvy (v sousedním Německu „Evangelisch-Freikirchlichen Gemeinden - Brüdergemeinden“ a „Freie Brüder“, v Polsku „Kościół wolnych chrześcijan“, na Slovensku „Kresťanské sbory“ a podobně). V meziválečném období užívaly bratrské sbory názvu „Sbory věřících v Krista“. Jejich nezávislost se stala nastupujícímu nacismu a později komunismu trnem v oku. V Třetí Říši byla existence bratrských sborů možná toliko ve svazu BFC (Bund freikirchlicher Christen) s baptisty a metodisty. Také v Protektorátu byl na ně vyvíjen tlak, aby vstoupily do svazu s Chelčického jednotou. Po válce se „Křesťanské sbory“ těšily z nezávislosti jen do vydání nového církevního zákona v roce 1949, který nepočítal s církvemi bez struktur, duchovních ve státním zaměstnaneckém poměru a členských záznamů. Po letech života v ilegalitě a persekucí získaly Křesťanské sbory v roce 1956 státní souhlas ke své činnosti. Od roku 1957, kdy byla schválena jejich první ústava, nesou sbory bratrského hnutí v České republice oficiální název „Křesťanské sbory“.






KONTAKTNÍ ÚDAJE




Jan Kantor
604 687 072
ka.jan@seznam.cz

Kontaktní osoby
Bedřich Kostlán
730 562 992
bedrich.kostlan@centrum.cz



Kdy se scházíme

Společné modlitby: 17:00 - 17:45  
(nepravidelně (informace na facebooku nebo na telefonních kontaktech))

Neděle:
Nedělní bohoslužba 9:00 - 10:20 Památka Páně
Nepravidelně se koná nedělní bohoslužba 15:00 - 16:00
(informace na facebooku nebo na telefonních kontaktech)




Kde nás najdete









Návrat na obsah